Detekce tepelného stresu pomocí senzorů

Autor studie: Prof. Dr. Steffen Hoy; Justus-Liebig-Universität Gießen

Autor článku: Gregor Veauthier; Elite Magazin
Překlad: Dr. Hana Krejčová, Forst Agro s.r.o.

Nové dokonalejší senzory dokážou měřit dobu strávenou ležením a stáním. Nabízí se otázka, do jaké míry jsou tyto ukazatele ovlivněny, kromě jiných faktorů, mléčnou užitkovostí a teplotou.

Do hodnocení byly zahrnuty údaje z vybrané běžné farmy a experimentální farmy Oberer Hardthof při univerzitě v Giessenu.

Od ledna do července 2019 byla na provozní farmě vyhodnocována data od 443 krav holštýnského plemene. Krávy byly ustájeny ve stáji s hlubokými boxy, přičemž každé zvíře ve stáji má k dispozici jedno lože (poměr kráva:postýlka je 1:1). Krávy se dojí pomocí sedmi dojicích robotů (Happel). Průměrná užitkovost stáda činila v loňském roce 10 000 kg mléka. V provozu se používá monitorovací systém CowControl (Nedap).

Na experimentální farmě Oberer Hardthof byla od srpna 2018 do července 2019 zaznamenána a vyhodnocena data od 35 dojnic (10 500 kg). Krávy byly ustájeny ve boxové stáji s podestýlanou lehárnou a roštovou podlahou v krmišti. Zde je instalován monitorovací systém BayernWatch (Track a cow, ENGS, Rosh Pina, Izrael). Zaznamenávala se doba stání a ležení, denní nádoj a venkovní teplota.

Pořadí laktace a mléčná užitkovost ovlivňují délku ležení

V průměru strávily krávy ležením na provozní farmě 703 minut (11,7 hodiny) denně a na experimentální farmě Hardthof 666 minut (11,1 hodiny).

Ukázalo se, že délka ležení je zde na provozní farmě ovlivněna pořadím laktace – čím starší krávy byly, tím déle ležely. Délka ležení se také prodlužovala s postupující březostí (měřeno jako den v laktaci). Na druhé straně se doba ležení snižovala u zvířat s vyšší užitkovostí, a to až o 18 minut denně.

V červnu se průměrná měsíční venkovní teplota (měřená na meteorologické stanici vzdálené 5 km) ve srovnání s předchozím měsícem téměř zdvojnásobila, z 11,4 na 20,2 ° C. Zejména střední hodnota maximální teploty byla velmi vysoká – téměř 27 ° C. Během horkého období ležely krávy denně o tři čtvrtě hodiny méně než v ostatních měsících. Tento efekt byl zvláště patrný u zvířat s vysokou užitkovostí.

Pedometry Track a cowodENGS dokážou rozlišit, zda zvíře leží nebo stojí, proto mohla být na experimentální farmě Hardthof kromě doby ležení sledována i doba stání. Tyto dvě hodnoty zaznamenané podle senzoru musí vždy dát dohromady 100 % (24 hodin denně).

S přibývajícím věkem krav se doba stání prodlužovala z 12,50 na 13,25 hodin denně. Na rozdíl od provozní farmy ležely tedy starší krávy méně (10,75 hodiny) než prvotelky (11,5 hodiny denně). Vliv užitkovosti na dobu stání nebo ležení nebyl tak jasný. V průměru stály krávy s nejvyšší dojivostí 13,2 hodiny, což je asi o 17 minut déle než krávy s nejnižší denní dojivostí (12,9 hodin). Rozhodující roli zde hraje doba strávená v krmišti, protože doba příjmu krmiva a doba stání, stejně jako užitkovost, jsou pozitivně korelované. Čím vyšší je mléčná užitkovost, tím více času krávy stráví žraním (delší dobu stojí), tím kratší dobu leží.

V horkých dnech stojí krávy déle

Průměrná denní teplota neměla žádný výrazný vliv na denní dobu stání, zato denní maximum ano. S rostoucím maximem venkovní teploty se průměrná denní doba stání zvýšila z 12,8 o čtvrt hodiny na 13,1 hodiny, přičemž denní maximum se nacházelo nad 22,9 ° C.

Vliv teploty bude zřejmější, pokud vezmeme v úvahu také mléčnou užitkovost. U krav s nejnižší užitkovostí a nejnižší venkovní teplotou činila denní doba stání 12,4 hodiny, a doba ležení tedy 11,6 hodiny. Krávy s nejvyšší denní užitkovostí mléka a současně při nejvyšší teplotě stály v průměru o hodinu déle (13,7 hodiny), a tím pádem ležely o odpovídající dobu méně.

Vysokoužitkové krávy produkují kromě velkého množství mléka také mnoho tepelné energie, kterou musí rozptýlit do okolního prostředí. Je zřejmé, že ve stoje se jim to daří lépe, než když leží. Při ležení mohou jen stěží vydávat teplo na podlahu, už kvůli tepelně izolačním vlastnostem podestýlky.

Závěr

Pomocí senzorů lze monitorovat denní dobu stání a ležení krav. Odchylky od střední hodnoty naznačují zvýšený tepelný stres. Dojde-li k výraznému zvýšení doby stání, zejména u vysokoužitkových krav, měl by chovatel ihned reagovat, protože to pro zvířata znamená zatěžující a stresující situaci. V tomto případě mají smysl veškerá opatření, která podporují odvádění tepla od krav do okolí. Například lze použít ventilátory ke zvýšení rychlosti proudění na 1 až 2 m/s. Kromě toho můžeme do proudu přiváděného vzduchu jemně stříkat vodu (vysokotlaké zvlhčování). Mnohdy se používají i rosiče pro krávy, které se spouštějí, jakmile teplota ve stáji překročí 23 ° C (v režimu 3 minuty provoz, 12 minut pauza).

Avšak prodlužující se doba stání nás může také upozorňovat na určité problémy v prostoru lehárny, např. vlhké a/nebo špinavé postýlky. V tomto případě by měla být také zahájena protiopatření (např. častější čištění boxů).